S vánoci se pojí řada tradic a zvyků, stejně tak se na naší škole stává tradicí předvánoční bruslení. I letos jsme vyrazili do Uherského Hradiště na zimní stadion, kde jsme čtvrteční odpoledne věnovali pohybu. Studenti znovu po roce oprášili brusle bezpečně uložené ve sklepech a s chutí vyrazili k již netradičnímu sportu. Dnes se v době Vánoc neproháníme na zamrzlém rybníku či řece, jako rodiče našich studentů, dnes kdy máme Vánoce za dveřmi, jen stěží hledáme venku led. Kdo jej chce spatřit, musí na zimní stadion, kam jsme se vydali i my. Pro některé studenty to bylo bruslení po několika leté odmlce, což bylo z pohledu na nekoordinované pohyby patrné. Stačilo však pár koleček a nejisté, vratké pohyby mizely a v některých případech je nahrazovaly i složité, skoro až krasobruslařské kreace. Někdy však došlo k přecenění vlastních sil a nemilým pádům a nejednou se oprášilo léty ověřené tvrzení „Kdo nepadá, nejezdí na hranici svých možností!“. Co je však důležité, nikdo se nezranil a všichni si užili mírně netradiční odpoledne.
